Sádka Lázně Bohdaneč

Sádka Lázně Bohdaneč

11. 04. 2025

Na učební praxi na sádkách v Lázních Bohdaneč jsme se dozvěděli spoustu informací o chovu Pernštejnského kapra a historii rybníkářství na Pardubicku.

Chovají zde sladkovodní ryby, zejména kapra, na kterého mají ochranou známku Pernštejnský kapr, a také pstruhy.

Chov kapra není tak jednoduchý, jak by se zdálo, jeden kapr o hmotnosti 3,5kg roste až 4 roky. Každý rok je chován v jiném rybníku se stejně starými kusy. Nejlepší je rybník o hloubce maximálně 1 metr, aby se vyhřálo dno a dokázal se tak množit plankton, kterým se kapr živí. Ideální kapr by měl mít maximálně 10 % tuku v těle. Kapry dokrmují obilninami, ale ne moc, aby ryby nebyly příliš tučné. Když by ryby překrmovali příliš, kapři by nejedli plankton a došlo by ke špatné rovnováze v rybníku.

Historie rybníkářství zasahuje do dob vlády rodu Pernštejnů. V jejich době bylo na Pardubicku okolo 260 rybníků s větší rozlohou, než měli například Rožmberkové. Nyní se hospodaří na 53 rybnících. Rybníky dříve i dnes jsou napájeny Opatovickým kanálem, který Vilém z Pernštejna nechal vybudovat. Vzhledem k tomu, že kapr není původní ryba, která by běžně žila v českých vodách, byl v době Pernštejnů rybou pouze šlechty. Nejběžnější v českých vodách byly totiž ryby lososovité, které se přesouvaly z řeky Labe do moře a zpět, ale vlivem stavění přehrad na Labi neměly ryby jak a kudy táhnout, proto je dnes již běžně v řece nepotkáme.

Doprava a výlov ryb se zakládá vzhledem k rovinaté krajině dost podobně jako za doby Pernštejnů. Sádka se vypustí a v každé části sádek je takzvaný „bord“, což je hlubší část sádek, kde se při vypuštění vody seskupí ryby, poté přijde na řadu jeřáb s košem a ryby se vyloví. Po vylovení se přeberou, rozdělí a připraví k prodeji.

Zajímavost na závěr – první zapsaný spor mezi Pardubicemi a Hradcem Králové se datuje na rok 1509, kdy Vilém z Pernštejna rozšiřoval rybník Čeperka a další rybníky. Potřeboval zvětšit průtok Opatovického kanálu, tak na řece Labi zvýšil stavidla a tím zaplavil předměstí Hradce Králové.

Celou učební praxi jsme si moc užili a dozvěděli jsme se spoustu informací o rybníkářství na Pardubicku, o kterém, jak jsme zjistili, moc nevíme.

Iveta Bryknarová, žákyně 1.TP (nástavbové studium oboru Technolog výroby potravin)